Oficiální web ČSFD 86% IMDB 8.5/10
(Modern Times), Charles Chaplin / USA, 1936
anglická verze / české titulky, 87 min
Navzdory zřetelnému sociálně kritickému vyznění filmu zůstává Moderní doba v povědomí diváků spíše jako trochu chmurná groteskní satira na přebujelou průmyslovou civilizaci. Natěsnané stádo ovcí se hrne směrem k nám… natěsnané stádo lidí pohyb ovcí opakuje, proudí z podzemní dráhy rovněž směrem k nám a míří k obrovskému komplexu továrních budov… Takové jsou první záběry filmu, jimž předchází poněkud matoucí titulek: „Moderní doba - příběh o průmyslu a soukromém podnikání - o lidské honbě za štěstím.“ Prvotní nápad vnukl Chaplinovi jistý newyorský reportér svou informací o farmářských syncích lákaných do tovární velkovýroby, kde se pak po pár letech u běžícího pásu nervově hroutí. To se stalo námětem první, té nejslavnější sekvence filmu. - Moderní doba není o průmyslu a soukromém podnikání. Řekněme spíše, že se v jedné rovině po svém vypořádává s mýtem technického pokroku jako zdroje šťastnějšího života. Chaplin se vždycky tak či onak dotýkal sociálních motivů, ale nikdy ne v politickém smyslu. Jeho pohled na lidi z periférie společnosti byl sociálně soucitný, nikoliv realistický a sociálně kritický, jeho tak časté obrazy nuzného prostředí připomínají spíše romantické žánrové obrázky. Až Moderní dobou do jeho tvorby vstoupila politická a sociální realita doby. K tomu zrovna krutá realita hospodářské krize 30.let - jeho tulák tak dostal aktuálnější rozměr a stal se spíš tragickou než směšnou postavou. Americký tisk i úřady film odsoudily jako politickou agitaci, to však Chaplin spolu s obviněními ze sympatií s komunisty odmítal. Trval na tom, že tuláka nezpolitizoval, dokládal to tím, že se tulák ani na okamžik nestane politickým aktivistou, je jen pouličními politickými událostmi smýkán, byť je leckdy nevědomky jako pravý smolař podnítí. Přestože éra němého filmu skončila závěrem 20. let, Chaplin stále trval na němém filmu. Jedinou postavu, kterou nechá ve filmu promluvit, se stane (jak příznačné!) prezident oceláren, tedy představitel odlidštěného průmyslového pokroku. Chaplin věřil a doufal, že zvukový film je jen přechodné poblouznění, které pomine, a vše se vrátí do starých kolejí. Byl to troufalý experiment natočit v roce 1936 němý film, ale vyšlo to. (upraveno z www.artfilm.cz)
