Honza Doležal, runner

20. 7. 2010

Když jsem poprvé přišel do Oka, byl pozdní podzim, a studený vítr se mi snažil dostat pod šálu. V celém kině bylo v tu dobu ještě ticho, až na líbivou hudbu hrající z repráků. Od baru se na mě usmíval kluk. Dobrý den. Dal jsem si kávu a banánový džus, který se rázem stal tím nejlahodnějším banánovým džusem, jaký jsem kdy pil. Už nikdy více nebyl tak dobrý jako tenkrát, přestože to byl týž banánový džus, ale i tak byl posléze mým nejoblíbenějším nápojem v Oku, než ho vystřídala Al-Waha a po ní malinovka. Proč jsem ale ten památný den přišel na toto příjemné místo? Hledal jsem práci. Ale nedostal jsem ji. Přesto tu teď žiji a pracuji. Ale co přesně dělám, to vám neřeknu. Možná příští Bloko. A možná to už víte.